Opravy a dopočty

Když ve formuláři něco změníte, server přepočítá nálezy a nabídne dopočty. Formulář sám nepočítá nic, jen dosadí, co mu přijde zpátky. Přepočítá se i duplicita proti archivu, takže opravené číslo dokladu ji vyřeší hned. Registru VIES se server zeptá až při potvrzení.

Co se dopočítává

• Základ daně jako součet položek (u účtenky celková částka, protože tam jsou ceny řádků s daní).
• Celková částka jako základ plus daň.
• Daň jako rozdíl celkové částky a základu.
• Chybějící ceny řádků z množství a ceny za jednotku.

Dopočet se nabízí, jen když by něco změnil. Když rekapitulace DPH prozradí, které ze tří souhrnných polí je přečtené špatně, nabídne se oprava jen toho jednoho.

Dopočty i opravy u nálezů najdete nad formulářem a zároveň u pole, kterého se týkají, jako malé tlačítko s kalkulačkou a hodnotou. Stejná oprava se nabídne jen jednou: dopočet, který už nabízí nález, v liště ani u pole podruhé nestojí.

Daň v jiné měně

Zahraniční faktura vystavená v korunách mívá daň uvedenou i v domácí měně dodavatele, třeba polská „Kwota podatku zł“ ve zlotých. Česká faktura v eurech zase uvádí daň i v korunách. Model občas vezme právě tu přepočtenou a opíše ji i do rekapitulace. Usvědčí to sazby: 21 % ze základu 1 407,44 Kč je 295,56 Kč, ne 51,60.

Když doklad vytiskne i kurz, kterým daň přepočítal (třeba „wg kursu CZK 0,1746“ nebo „1 EUR = 24,555 CZK“), daň spočítaná ze sazeb s ním dá přesně tu přepočtenou a základ s takovou daní dá přesně celkovou částku, opraví se daň i rekapitulace samy. Celková částka, položky ani měna se přitom nemění. Kurz musí být vytištěný přesně, jako „0,1746“ nebo „24,555“. Hrubé číslo jako „25“ nic nedosvědčí.

Bez kurzu na dokladu se daň sama neopravuje. Ohlásí ji nález Daň proti sazbám a u něj tlačítko, které opraví daň i daň v rekapitulaci, a když nesedí, tak i celkovou částku. Částky jsou vidět přímo v tlačítku, například Opravit DPH na 295,56, takže je před kliknutím porovnáte s dokladem. U dokladu s víc sazbami se tlačítko nenabízí, protože by se musel rozdělit základ a to z dat jistě nejde. Nenabízí se ani tehdy, když rekapitulace sedí na svou sazbu a potvrzuje základ i daň: pak je špatně sazba u položky, ne daň.

Oprava daně se nenabízí ani tehdy, když souhrny ukážou chybu jinde, třeba v základu opsaném před slevou.

Souhrny v jiné měně

Polská faktura z Allegra vystavená v korunách má položky v korunách, ale celou tabulku DPH ve zlotých. Model z ní občas vezme základ, daň i celkem, takže faktura za 4 979 Kč má v datech celkem 851,91. Jindy je ve zlotých jen základ a daň a celkem je v korunách.

Souhrny se pak přepočítají z položek: základ jako jejich součet, daň ze sazeb a celkem jako součet obou, i s rekapitulací. Položky jsou v měně dokladu a nemění se. Souhrn, který v ní už je, zůstane, jak je.

Samo se to stane, když doklad vytiskne kurz (třeba „1 CZK = 0,1711 PLN“) a každý přepočtený souhrn je přesně částka z položek krát ten kurz. Bez kurzu se u nálezu Součet položek nabídne tlačítko Přepočítat souhrny z položek s hodnotami všech tří souhrnů, abyste je před kliknutím porovnali s dokladem. Nabídne se, jen když jsou souhrny vůči položkám ve stejném poměru a celkem z položek stojí na dokladu, nebo už je v datech jako celkem. Jinak mohl model jen vynechat položku a souhrny jsou správně. Pak zůstane oprava základu na součet položek, jako dřív. Poměr, jaký dává sazba DPH, se za měnu nebere: tak vypadají ceny s daní proti souhrnům bez daně.

Co se opraví samo

Skoro nic. První výjimka je celková částka, a to jen tehdy, když ji z chyby usvědčí dvě různé části dokladu naráz: rekapitulace DPH, jejíž daň sedí na její sazby, a součet položek, který na základ sedí přesně, jen se zaokrouhlením dokladu. Tak vysoká jistota se potká hlavně u vyúčtování se zálohami, kde model do celkové částky občas zapíše přeplatek po odečtu záloh místo součtu dokladu. Přepisuje se jen nižší částka na vyšší, nebo částka s opačným znaménkem: vyšší částka k úhradě, než dá základ s daní, bývá poplatek mimo položky, třeba místní poplatek z pobytu. Ve všech ostatních případech se hodnota jen nabídne a dosadíte ji vy.

Druhá taková oprava je chybějící sazba DPH u položky. Sleva, zaokrouhlení nebo odpočet zálohy mívají na dokladu místo sazby pomlčku a některé doklady sazbu u položek neuvádějí vůbec. Když má doklad jedinou sazbu, doplní se — a jestli u toho řádku platí ona, nebo nula, rozhodne rekapitulace dokladu: dosadí se ta hodnota, se kterou dopočtená daň sedne na částku, kterou doklad uvádí. Záloha zaplacená předem, která daň dokladu nemění, tak dostane nulu a zboží nad ní sazbu dokladu. U dokladu s víc sazbami se nedoplňuje nic.

Třetí je částka daně zapsaná místo sazby. Zahraniční faktury mívají ve sloupci nadepsaném „DPH" částku v korunách či eurech, ne procento, a sazba stojí až v souhrnu pod tabulkou. Pozná se to podle toho, že taková sazba nikde neplatí a po přečtení jako částka z ní vyjde sazba, která platí — a i pak se oprava provede jen tehdy, když dopočtená daň sedne na doklad.

Čtvrté jsou ceny položek s DPH na faktuře. Řádky faktury se u nás vedou bez daně — tak s nimi počítá i export do účetnictví, kde se daň k základu dopočítá. Když model zapíše do řádků částky už s daní, pozná se to podle toho, že jejich součet sedí na částku k úhradě místo na základ daně, a řádky se přepočítají. Obojí musí sedět na haléře, ne jen přibližně: součet před přepočtem na částku k úhradě a součet po přepočtu na základ. Jinak se nesáhne na nic a zůstane nález o součtu položek. Na účtenkách jsou ceny s daní správně a ty se nepřepočítávají.

Páté je sleva s DPH mezi položkami bez DPH. Některé e-shopy tisknou slevu jedinou částkou bez sazby, a ta je s daní, i když stojí ve sloupci cen bez daně. Model ji opíše doslova a součet položek pak nesedí. Sleva se přepočítá na částku bez daně, jen když má doklad jedinou sazbu, po přepočtu sedí součet položek na základ daně na haléře a takhle sedí přepočet jediné slevy. Když by seděl přepočet kterékoliv ze dvou slev, nejde říct, která byla s daní, a nepřepočítá se nic. Sleva, které model dal sazbu nula, protože ji doklad neuvádí, se přepočítá taky a dostane sazbu dokladu. Zaokrouhlení pod korunu se za slevu nebere. Když je v položkách i recyklační příspěvek, který je už v ceně zboží, a součet sedí na haléře jen bez něj a s přepočtenou slevou, opraví se obojí naráz.

Stejně se přepočítá odečet zálohy na konečné faktuře. Ta tiskne souhrny až po odpočtu zálohy, takže základ, daň i celkem jsou nula, a model odečet občas opíše s daní: zboží 27 737,20 bez daně a „Zaplacená záloha celkem −33 562,00“. Po přepočtu na −27 737,19 bez daně sedí položky na nulu. Nulový základ a celkem se přitom za doklad bez DPH nepovažují.

Šestá je poznámka pod zbožím, ze které model udělal položku. Doklady často pod zbožím uvádějí údaj, který je už v jeho ceně: recyklační příspěvek s poznámkou, že je v ceně zahrnutý, nebo totéž zboží vypsané podruhé v jiné měrné jednotce. Takový řádek má na dokladu vlastní částku, a proto vypadá jako položka. Odebere se, jen když bez něj sedí součet položek na základ daně nebo na částku k úhradě na haléře, kdežto s ním nesedí. Jako poznámka se nikdy nebere první řádek ani záporný řádek, tedy sleva nebo odečet zálohy. Když by součet srovnalo odebrání kteréhokoliv ze dvou řádků s různou částkou, nejde říct, který je navíc, a neodebere se nic. Řádek, který se jmenuje jako recyklační nebo autorský poplatek, se odebere, i když s ním součet sedí do celé koruny: takový poplatek bývá pod korunu a tolerance by ho jinak spolkla.

Sedmý je poplatek, který model oddělil od ceny zboží. Některé faktury tisknou u zboží cenu bez poplatků, recyklační poplatek za kus i cenu s poplatky. Model občas vezme cenu bez poplatků a poplatek dá jako další položku. Poplatek se vrátí do ceny zboží, jen když doklad cenu s poplatkem opravdu uvádí, a jen u jediného zboží. Poplatek, který doklad k ceně zboží teprve přičítá, zůstane položkou.

Osmá je měna. Doklad píše „Kč" nebo „€", data mají kód „CZK" nebo „EUR", a značka se proto převede sama. Dolar ne: „$" tiskne víc měn, oprava se jen nabídne v nálezu.

Devátá je daň v jiné měně, když doklad vytiskne kurz, kterým ji přepočítal, viz část Daň v jiné měně výš. Totéž platí pro celé souhrny v jiné měně, viz část Souhrny v jiné měně.

Desátá je sleva na řádku. Doklad u položky tiskne cenu za jednotku před slevou, slevu a cenu řádku po ní, třeba 150 ks × 5,00, sleva −225,00 (−30 %), celkem 525,00. Cena za jednotku se přepočítá na cenu po slevě (3,50), jen když součet položek cenu řádku potvrdí a doklad tu slevu tiskne, částkou nebo procentem. Bez toho to může být i špatně přečtené množství: zůstane nález, který navrhne cenu za jednotku po slevě, ne přepsat cenu řádku.

Jedenáctý je doklad, na kterém DPH není: faktura od neplátce, zálohová faktura (ta daňový doklad není) nebo výzva pojišťovny k platbě. Doplní se základ rovný celkové částce, daň nula a nulová sazba u položek, aby export do účetnictví neposlal rekapitulaci ve zvýšené sazbě. Jen když položky dají celkovou částku, data nemají žádnou daň ani sazbu a text dokladu daň nezmiňuje, nebo se hlásí k neplátci. Označení daňového identifikátoru, třeba „IČ DPH“ nebo „DIČ pro DPH“, se za zmínku nepočítá. Přenesená daňová povinnost ano, i jako „Reverse charge“.

Tolerance

Zaokrouhlení není chyba. Doklad se počítá na haléře, tiskne zaokrouhleně a účetní program si částky dopočítá po svém. Tolerance se řídí měnou: u koruny se souhrny porovnávají na celé koruny, u eura na centy. Součet položek proti základu má rezervu dvě procenta, protože sleva mimo položky a zaokrouhlení jednotlivých řádků se přes desítky položek nasčítá. Řádková aritmetika toleruje půl procenta a k tomu zaokrouhlení ceny za jednotku, které se násobí množstvím: vruty za 0,456 Kč stojí na dokladu jako 0,46 a 4 000 kusů dá 1 824 Kč, ne 1 840. Cena napsaná na tři desetinná místa je zaokrouhlená jemněji, a rezerva je proto menší.

Přečtená cifra navíc mění částku o řád, takže ji i ta nejvolnější tolerance pořád chytí.

Sazby DPH

Kontrola sazeb zná české sazby v čase, takže účtenka z roku 2017 s 15 % za jídlo nálezem není. Bere se datum vystavení s patnáctidenní rezervou, protože daňový doklad se vystavuje až po plnění.

Doklad ze zahraničí se posuzuje volněji. Ve které zemi se doklad daní, z něj totiž nejde spolehlivě určit: slovenský i polský e-shop účtuje českému zákazníkovi 21 %, dálniční známka se daní v Rakousku a na jedné jízdence bývá portugalských 6 % vedle českých 21 %. U dokladu s cizím DIČ se proto hlídá jen to, jestli taková sazba vůbec někde existuje. Opsaná částka daně místo procenta se tím chytí dál, běžná cizí sazba už nález nevyvolá.

Nulová sazba je v pořádku vždycky, ať jde o osvobozené plnění, nebo o přenesenou daňovou povinnost.

Zaokrouhlení a zálohy na dokladu

Řádky, které mění částku k úhradě — uhrazené zálohy, sleva, zaokrouhlení — model zapisuje mezi položky, aby byl doklad kompletní. Odečet má zápornou částku. Když takový řádek chybí a součet nesedí, doplňte ho ručně.

Kontrola součtu položek s nimi počítá. Sleva do základu daně patří, odečet zálohy ne, a podle názvu je od sebe spolehlivě poznat nejde. Kontrola proto porovná se základem daně nejdřív součet všech položek. Když nesedí, zkusí ho bez jednoho záporného řádku (odečtená záloha vedle slevy) a nakonec bez všech záporných řádků (vyúčtování se zálohami). Stačí, aby seděl jeden z těchto součtů, a nález nevznikne. Kontrola daně pak počítá daň jen z řádků, které se do toho součtu započítaly, takže ji odečtená záloha nezkreslí. Dobropisu se to netýká, tam jsou záporné všechny položky i základ.

Když přepočet nesedí s papírem

Stává se, a skoro vždycky proto, že dodavatel počítá daň jinak — z jednotkových cen po zaokrouhlení, nebo naopak ze základu za celou položku. Rozdíl bývá v haléřích.

V takovém případě hodnotu z dokladu nechte a nález při potvrzení odsouhlaste. To, co je na papíře, je rozhodující; náš výpočet je kontrola, ne pravda.